Warning!

Kopírovat obsah tohoto blogu bez souhlasu autora a bez uvedení zdroje je zakázáno!
(opravdu není uměním zkopírovat na svůj blog cizí práci a ještě to vydávat za vlastní dílo, tak se nad sebou zamyslete :-P)

pátek 17. června 2011

Yamato Nadeshiko Shichi Henge–anime vs. dorama

Jestli jsem si kdy myslela, že anime Skip beat! nemá chybu, tak o YNSH to platí asi tak stokrát víc… Mám-li nastínit lehce děj, uvedla bych to asi takhle: veselá komedie o snaze převychovat nepřevychovatelnou hororovou holku do okouzlující dámy, a to čtyřmi mladíky, jimž bude v případě úspěchu odpuštěno nájemné… To je tak zhruba scénář, kterého se drží jak anime, tak dorama, a předpokládám, že i manga (ano, k té jsem se zatím nedostala, jen jsem na to tak zběžně koukla, a přijde mi dost ukecaná…).
 
Představme si tedy hlavní protagonisty:
 
Nakahara Sunako – neteř paní domácí určená k převýchově. Strašidelná to dívka milující krev, násilí, lebky, horory atd. Nese si trauma z odmítnutí od jednoho blbečka ze střední školy, který jí řekl, že je ošklivá (jako by snad záleželo na tom, co si jaký blbec myslí… nicméně budiž) a od té doby je z ní holčina podobná protagonistce z filmu Kruh… víte, koho myslím, ne? Tu dívčinu vylezájící ze studně ;-) Nicméně budiž jí k dobru, že umí vařit a další domácí práce, kterými si získá mužské osazenstvo honosného sídla… Jedná se o dívku, která je spokojená ve svém tmavém světě daleko od všeho zářivého…
 
Takano Kyouhei – dívkami snad nejvíce uháněný a pronásledovaný jedinec z celé té party, a kupodivu nejen dívkami, ale i muži. Tohle prokletí ho stálo rodinu, poněvadž jeho matka už psychicky nesnesla tu horu fanynek okolo jejich domu, neustálé zvonění u dveří a vyzvánění telefonu. Charakterizovala bych ho jako nenasytného jedlíka, který kromě mrkve sežere všechno. Povahově je to pak dobrák, který to umně schovává pod vrstvou tvrďáctví a má slabost pro Sunako-chan, byť by to snad za nic na světě nepřiznal…
 
Takenaga Oda – další krasavec… Budoucí hlava rodiny, která se zabývá dekorací květin. Je to takový distingovaný intelektuál…
 
Yukishijo Toyama – tak tohle je štěně v lidské podobě. Malý, roztomilý, bojácný…
 
Ranmaru Moori – bohatý dědic s velkou slabostí pro ženy… Takový japonský Casanova, který si myslí, že je schopný milovat jen sám sebe, a proto není možné, aby byl schopný věnovat se jenom jedné ženě…
 
Nepochybně okouzlující postavou je i tetička Sunako-chan… bohémka, hledající lásku po celém světě, ale doopravdy milující jen svého zesnulého manžela…
 
Anime je velmi povedené, pěkná kresba, svižný děj, spousta vtipných scének, výborný dabing. Rozhodně doporučuju pro zvednutí nálady. K tomuto anime jsem se dostala přes stejnojmenné dorama. Co se týče dorama, v rámci svého žánru se jedná bezpochyby o velmi povedené dílko.
Zatím jsem sice viděla všehovšudy asi jenom 3 dorama, a tak nějak pochybuju, že by se v nejbližší době jejich počet rapidně zvýšil, nicméně pro dorama – aspoň co jsem zatím stihla vypozorovat – platí následující: herecké výkony, u kterých je naprosto na pováženou říkat, že se jedná o herecké výkony… Osobně by mě zajímalo, podle čeho se herci do těchto seriálků/filmů vybírají… Blbá to otázka, pravda, podle hereckých schopností to opravdu není… A někdy pochybuju, že je to i podle vzhledu… No, nevím, možná časem změním názor…
 
Co se týče dorama YNSH, jak jsem již napsala výše, v rámci svého žánru velmi povedené, byť občas mi to přišlo krapet zbytečně afektované. Představitelka hlavní postavy z nepochopitelného důvodu neustále mluví hlubokým hlasem (jako by snad vizáž měla vliv na hlas, nebo opravdu nevím, co tím mělo být řečeno), a než ze sebe něco vykoktala, tak by snad člověk i porodil z toho čekání. Přitom v anime s vyjadřováním nemá problémy ani náhodou, tak nevím, co je to v dorama napadlo, mno, ale budiž…
 
Dorama se víceméně drží jen rámcově hlavní zápletky, zbytek je poněkud upraven, ne-li přímo změněn, takže neočekávejte příliš mnoho podobností :), ale bavit se u toho dá taky na výbornou :)

Žádné komentáře:

Okomentovat