Warning!

Kopírovat obsah tohoto blogu bez souhlasu autora a bez uvedení zdroje je zakázáno!
(opravdu není uměním zkopírovat na svůj blog cizí práci a ještě to vydávat za vlastní dílo, tak se nad sebou zamyslete :-P)

pondělí 8. srpna 2011

Blassreiter

Blassreiter je jedno z akčnějších anime, které jsem poctila svou ochotou jej shlédnout. Bylo téměř ukrutným bojem to vůbec dokoukat, ale nakonec se bohužel i přes veškeré odhodlání nezadařilo. I když věřím, že někteří pánové nad tímhle anime jistě s nadšením sobě vlastním jásají ostošest…

Hudba sama o sobě vás zřejmě nikterak zvlášt neosloví, není to nic, co by si člověk zasněně broukal při cesta v MHD… Kresba… hmm, celkem často dost připomíná kresbu používanou v pc hrách. A proto zřejmě někteří jedinci pro ni horují, mně to osobně přišlo, jako by se autoři snažili o reálný 3D efekt, z kterého nakonec vyšla pouhá fraška celkem nerealisticky se pohybující… ale tak proti gustu…

Pokud čekáte aspoň nějaký náznak o psychologické vykreslení postav, tak se s tím zrovna rozlučte, na to tzv. není čas. Podstatné je tu rychle jezdit, střílet a zabíjet… jo, a měnit se v monstra… to je taky oblíbená kratochvíle, takže anime naplňuje dokonale svůj žánr, ke kterému patří. Jsou zde sice okamžiky, kdy vám nejspíš očko i přes koukání na monitor, který jej bezpochyby výborně nechává osychávat, zvlhne, ale to tak asi na dvě minuty, pak se opět dočkáte řežby… Kapesníčky tudíž nejsou nutnou výbavou při sledování.

Určení hlavní postavy vám nejspíš dá chvíli zabrat… Jestli si myslíte, že to bude Gerd, tak vám říkám rovnou, že ne, ten to skutečně nebude, a rovněž radím, abyste mu moc nefandili, poněvadž konce anime se stejně nedožije, resp. nedožije se ani jeho půlky… A pak tu máme Josepha Jobsona alias Blue… Jedna z mála postav, kterou si tak nějak můžete oblíbit.

Dalším na řadě je Herrmann… bývalý kolega a nejlepší přítel Gerda. Člen zásahové jednotky XAT, který se rozkazy opravdu příliš spoutávat nenechá a po Josephovi další postava, kterou nečiní problém mít svým způsobem rád. Co se týká Amandy… Ehm, no, jak to jen říct, vzít si dítě ze sirotčince, a pak ho nechat šikanovat ve škole a nestarat se o to do té doby, než se drahý bráška promění v monstrum, považuju krapet za nešťastné. Nicméně dobře, na správné chování v určitých chvílích nemá bohužel patent nikdo z nás… Takže to Amandě milostivě odpustíme…

Pokud hledáte, kdo je vlastně hlavní postavou, tak bych v tomhle ohledu odkázala na španělskou literaturu… Tj. je to jako v románu Fuente Ovejuna… Těm zdatnějším v literatuře jistě dojde, že hlavní postava je vlastně kolektivní… Což – pokud mám přiznat barvu – mě zas tak moc nebere…  Nicméně pokud máte rádi dostatek střílení, krve a akce… Tak si jistě přijdete na své…

Žádné komentáře:

Okomentovat