Warning!

Kopírovat obsah tohoto blogu bez souhlasu autora a bez uvedení zdroje je zakázáno!
(opravdu není uměním zkopírovat na svůj blog cizí práci a ještě to vydávat za vlastní dílo, tak se nad sebou zamyslete :-P)

neděle 26. června 2011

Gankutsuou: The Count of Monte Cristo

Kdo by neznal příběh o hraběti Monte Christo a o jeho pomstě. Jako mnoho jiných světoznámých literárních děl se dočkal i on velkého množství filmových adaptací. A podle všeho ho neminula ani adaptace v podobě anime. Ovšem na rozdíl od původní předlohy je děj zasazen do daleké budoucnosti, a to do roku 5053, a celý příběh vnímáme z pohledu mladého Alberta de Morcerf, který se tak stává ústřední postavou.

První, co mě okouzlilo, byl opening – hudba i doprovodná animace. Animace celého anime je pak velmi – jak to jen říct – futuristická, to by bylo asi to nejlepší slovo. V digitální animaci autoři použili textury Photoshopu a pozadí udělali často ve 3D. Co na tenhle způsob říct? Hmm, člověk si na to celkem zvykne, ale minimálně několik dílů (mně osobně to trvalo asi polovinu anime) to může lézt celkem na nervy. Kdybych nebyla zvědavá, zřejmě bych to po pár dílech už vypla, i tak jsem se musela překonávat, abych první půlku vůbec dokoukala. Nicméně výdrž se vyplatila a druhá polovina už i dějově začíná být velmi zajímavá.

Koho si musíte zamilovat, ať chcete nebo ne, je dozajista samotný hrabě, a tím tak asi skončíte. Ostatní postavy jsou už víceméně takové neutrální, ničím vás moc nenadchnou (samozřejmě, že výjimky se najdou), ale ani nikterak zvlášť neurazí.

Hrabě Monte Christo je už ze své podstaty tajuplná osoba, která v sobě uchovává velké množství tajemství a touhy po pomstě, ke které je schopný využít kohokoliv a čehokoliv. Ale i přes to všechno v něm nacházíte jistou dobrotu, ačkoliv by jeho ďábelský smích překonal snad i smích samotného satana. Je to opravdu postava, kterou jsem si zamilovala, a při jeho nešťastném konci jsem uronila i slzičku…

Albert de Morcerf – naivní, mladý šestnáctiletý chlapec, který hledá něco, co snad ani neexistuje, co je jen vírou v něco, co nemůžeme vidět, a čím víc člověk stárne, tím víc získává pocit, že už ani ta víra nepomůže. Albert si projde obdobím víry a optimismu, následně pak časem poznání a pravdy, aby se již poučen a dospělý vrátil do stavu, kdy i přes to všechno je schopný ještě v něco věřit.

Franz d’Epinay – nejlepší přítel Alberta. I přes svůj mladý věk je – na rozdíl od Alberta – dospělým, a to s celkem objektivním a realistickým viděním světa. Je to jedna z mála postav, kterou je také celkem snadné si oblíbit, zvláště pak díky jeho obětavosti a nekonečnému přátelství.

A ptáte se, kdo je to Gankutsuou? Tak to už nechám na vás, abyste si to zjistili :-)

Žádné komentáře:

Okomentovat